Mírnější lhůty pro dodatečné přiznání a nové povinnosti mzdových účetních

Začátek školního roku přinesl nejen návrat dětí do lavic, ale i důležité novinky ze světa účetnictví a daní. Zásadní dopad mají především stanoviska ČNB a Nejvyššího správního soudu. Pojďme si je v kostce shrnout.

Dodatečné daňové přiznání čeká zmírnění

Nejvyšší správní soud (NSS) nedávno vydal přelomový rozsudek (2 Afs 363/2019 – 50), který mění lhůtu pro podání dodatečného daňové přiznání. Úprava se týká dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost. Jde tedy o situace, kdy daňový subjekt zjistí, že nedopatřením vykázal vyšší daň – a usiluje o vrácení přeplatku.

Dosud vykládal správce daně ustanovení daňového řádu poměrně striktně. Daňové přiznání na nižší daňovou povinnost umožňoval podat pouze do konce následujícího měsíce od chvíle, kdy na omyl přijdete. Pokud jste lhůtu nestihli, finanční úřad podání zamítl.

Tento přístup by měl změnit nový judikát NSS, podle kterého je takové podání možné i po uplynutí výše uvedené lhůty. Soud rozhodl, že dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost lze podat kdykoliv během lhůty pro stanovení daně (tj. 3 roky od konce lhůty pro řádné přiznání). Za takto opožděné podání by už nyní neměla hrozit sankce.

Mzdoví účetní potřebují speciální povolení

Česká národní banka nedávno vydala stanovisko, které ukládá mzdovým účetním povinnost získat povolení k poskytování platebních služeb (podle zákona o platebním styku).

Pokud externí mzdový účetní využívá vlastní bankovní účet k vyplácení mezd a odvodů (i když si pro každého klienta otevřel samostatné konto), musí si dle zákona (§ 3) opatřit povolení k provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, popřípadě povolení k poukazování peněz.

ČNB nicméně uvedla, že toto povolení není nutné v případě, že má mzdový účetní pouze dispoziční právo k účtu vedenému na jméno zaměstnavatele a platby provádí z tohoto konta.