Zahraniční příjmy a daňový domicil aneb kde platit daně

Určení daňového rezidentství může být leckdy matoucí – ať už jste Čech, který si vydělává v zahraničí, nebo cizinec, který přijel pracovat do ČR. Podívejte se na kritéria, díky nimž porozumíte, v které zemi máte správně platit daň z příjmů.

Obecná pravidla daňové rezidence

Zní to lákavě – najdete zemi se zajímavým sociálním systémem nebo zdaněním a založíte si tam společnost nebo živnost, abyste tyto výhody mohli naplno využít. Ale to ještě neznamená, že se rovnou stanete daňovým rezidentem dané země.

Pravidla pro určení rezidentství vycházejí z podmínek daných mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Ty mají přednost i před českým zákonem o dani z příjmů, který si jako rozhodné kritérium pro určení rezidence stanovil hranici 183 dnů pobytu na území ČR.

Daňovým rezidentem může být poplatník (firma či OSVČ) pouze v jednom státě, kde pak daní veškeré své celosvětové příjmy. Výjimkou jsou Američané – ti musí všechny příjmy danit v USA bez ohledu na to, ve které zemi vydělávají.

V ostatních zemích, odkud by Vám plynuly příjmy, jste pak daňovým nerezidentem.

Kritéria pro posouzení daňového rezidentství

Pokud jste pendler z pohraniční oblasti, sportovec nebo manažer, který pracovně jezdí po celém světě, ale třeba i umělec nebo programátor z pláže, může být stanovení Vašeho daňového domicilu docela oříšek.

Konkrétní požadavky pro určení daňového rezidentství vždy hledejte ve smlouvách s danou zemí, nicméně nejčastěji tam narazíte na pět typů kritérií, která (nebo jim podobná) popisujeme níže.

Při posouzení se postupuje od prvního kritéria dále. Není třeba zkoumat všechna – jakmile se podaří rezidenci zjistit na základě jednoho kritéria, dalšími se už nezabýváte.

1/ Stálý byt

Poplatník je daňovým rezidentem daného státu, když v něm má k dispozici stálý byt. Nejde přitom o trvalý pobyt zapsaný v dokladech, ale o dlouhodobé bydlení, které má kdykoli k dispozici – ať už ho vlastní, nebo si ho pronajímá.

Stálý byt prokážete výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvou, potvrzením o platbách nájemného, energií, internetu a podobně. Za stálý byt se nepovažuje bydlení u rodičů či kamarádů, ačkoliv může být dostupné také prakticky kdykoli.

Pokud jste zaměstnaní v zemi, která není v běžné dojezdové vzdálenosti, předpokládá se rovnou, že tam máte stálý být. Leda byste prokázali opak třeba letenkami nebo účty za hotel.

2/ Středisko životních zájmů

Pokud se rezidentství nepodaří určit podle bytu, přichází na řadu kritérium střediska životních zájmů. To se zabývá otázkou, kde máte užší osobní a hospodářské vazby (tj. rodinné a společenské vztahy, zkoumá se, kde pracujete nebo podnikáte, kde máte vedené bankovní účty, vydaný řidičský průkaz, politicky nebo kulturně se angažujete apod.).

3/ Místo, kde se poplatník obvykle zdržuje

Když selže kritérium střediska životních zájmů, přistoupí se k zjišťování, kde se obvykle zdržujete. Do této fáze se posuzování daňového domicilu dostane pouze výjimečně.

Dobrým příkladem pro ilustraci je třeba bezdětný programátor, který létá po světě a pracuje z kaváren, nebo virtuální asistentka, která svým klientům spravuje agendu z pláží.

4/ Státní občanství

Pokud není možné daňový domicil stanovit podle stálého bytu ani střediska zájmů a stane se, že pobýváte přesně polovinu roku ve dvou zemích, určí se daňové rezidentství podle Vašeho státního občanství.

5/ Dohoda na úrovni ministrů financí

V extrémně vzácných případech o rezidenci finálně rozhodnou ministři financí dotčených zemí.

Praktické příklady určení daňové rezidence

Stálý byt v ČR i na Slovensku

Slovenský občan, podnikatel (programátor) vlastní nemovitost v Česku i na Slovensku. Na Slovensku má manželku, se kterou ale nežije, jen zatím nepodali žádost o rozvod. Většinu roku pobýval v Česku, kde má partnerku a běžný život. Nicméně byl určen daňovým rezidentem Slovenska s odůvodněním, že manželka je více než milenka. Klient byl značně překvapen, protože dosud danil veškeré příjmy v Česku.

Pendleři

Žena žije na hranicích s Rakouskem a má manžela Rakušana. Vlastní nemovitost v Česku i v Rakousku, ona sama v Rakousku pracuje a vozí tam děti do školy. Je ale považována za daňového rezidenta ČR, protože zde má i neziskovku, doma mluví česky a po práci se vždy vrací do české nemovitosti.

Trápí Vás daně? Víme, jak na ně!

Nejste si jistí, jestli své příjmy daníte správně? Zpracujeme Vám přiznání k dani z příjmu anebo poradíme s podnikáním v zahraničí. Kontaktujte nás pomocí formuláře níže a společně najdeme řešení.

Kontaktní informace

Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.

+420 226 224 724

info@jake-james.cz

Revoluční 736/15, Praha 1

Sledujte nás:

Jméno

Příjmení

Telefonní číslo

E-mail

Zpráva

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Tuto stránku chrání služba reCAPTCHA a vztahují se na ni Zásady ochrany soukromí a Smluvní podmínky společnosti Google.

Odeslat