Srážková daň z licenčních poplatků: umíte správně určit její výši?

Co jsou licenční poplatky?

Licenční poplatky v českém prostředí definuje zákon o daních z příjmů (§19 ZDP). Takový poplatek může mít jak podobu příjmu za pronájem nebo jiné využití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, tak i platby za užití autorského nebo obdobného práva k dílu.

Zdanění licenčních poplatků

Pro lepší pochopení a posouzení výše zdanění můžeme licenční poplatky rozdělit do tří kategorií:

• příjmy z kulturních licenčních poplatků – typicky autorská práva k literárnímu či uměleckému dílu, včetně filmu a filmových děl;
• příjmy z průmyslových licenčních poplatků – nejčastěji za užití počítačového programu (softwaru), dále práva na patent, za ochrannou známku či průmyslový vzor, ale i specifické know-how v podobě tajného vzorce nebo třeba výrobního postupu;
• ostatní příjmy z licenčních poplatků – ty zahrnují příjmy z užívání movitých věcí pronajatých ze zahraničí.

Kategorie popsané výše nám pomohou lépe pochopit, jak správně určit výši srážkové daně, nebo si ji snížit až na nulu – díky mezinárodním smlouvám o zamezení dvojího zdanění (SZDZ), které má ČR uzavřené s vybranými státy (typicky členské státy EU a USA).

Některé smlouvy o zamezení dvojího zdanění totiž přisuzují těmto kategoriím odlišný režim zdanění. Kulturní licenční poplatky tak například mohou být daňově zvýhodněny ve státě zdroje, nebo dokonce nejsou podrobeny zdanění vůbec.

Mezinárodní dvojí zdanění

Mezinárodní dvojí zdanění vzniká tehdy, když bychom tentýž příjem danili jak ve státě, kde má příjem svůj zdroj (= stát zdroje), tak i ve státě, kde má daňový domicil příjemce daného příjmu (= stát příjemce).

Výše srážkové daně

• Sazba 35 % se uplatní, pokud zahraniční firma, která má nárok na licenční poplatek, sídlí v některém ze států, který s ČR nemá uzavřenou mezistátní smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Aktuálně jde o nejvyšší sazbu srážkové daně z licenčních poplatků.
• Sazba 15 % je naopak obvyklá u platby poplatků do zemí, které s ČR uplatňují mezistátní dohodu o zamezení dvojího zdanění. Kromě sousedních států ČR sem patří i ostatní členské země Evropské unie. Mnoho dalších pak k této dohodě přistoupilo dobrovolně, např. USA nebo Velká Británie po brexitu.
• Nulové zdanění lze uplatnit tehdy, pokud bychom licenční poplatky platili jiné domácí firmě anebo zahraniční firmě, která v naší společnosti drží nejméně 10% majetkový podíl (typicky spojení mateřské a dceřiných společností). Také v případě kulturních licenčních poplatků mohou některé státy přistoupit k jejich osvobození od daně.

Kdo a jak má povinnost platit srážkovou daň?

Povinnost vypočítat a odvést srážkovou daň z licenčních poplatků je na vyplácejícím subjektu – tedy na české společnosti. Pokud budeme chtít platit sníženou sazbu daně, je nutné si obstarat tato dvě potvrzení:

• prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů (to vystavuje přijímající subjekt);
• potvrzení o daňovém domicilu (to vystavuje místně příslušný správce daně).

Poslední dobou se však objevilo několik judikátů, u nichž konečný příjemce licenčního poplatku (tzv. skutečný vlastník) nebyl dostatečně prokázaný, a proto pro plátce nebylo ani možné uplatnit výhody ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Posouzení je jednoduché: skutečný vlastník nesmí být pouze „průtokovou” osobou v roli prostředníka. Je to takový subjekt (osoba nebo společnost), který licenční poplatky přijme, nemusí je předat nikomu dalšímu (ať už ze zákona nebo na základě určité smlouvy) a může s nimi svobodně nakládat a určit si jejich využití.

Pokud bychom neměli jistotu v tom, kam naše finanční prostředky tečou, resp. kde finálně skončí, hrozí nám doměrek srážkové daně až do výše 35 % a případně i nežádoucí kontroly a sankce.

Rozumíme podnikání doma i v zahraničí

Obraťte se na nás jak v situaci, kdy řešíte své podnikání v ČR, tak i pokud máte v plánu založit si firmu za hranicemi – pomůžeme Vám. A jestli si nejste jisti odvodem daní v ČR či zahraničí, rádi převezmeme Vaši daňovou agendu. Kontaktujte nás prostřednictvím formuláře níže.