OSVČ na vedlejší činnost: jak si poradit s daněmi a odvody

Podmínky živnosti na vedlejší činnost

Podnikání můžete v ČR provozovat jako hlavní nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost (SVČ). V případě hlavní činnosti bývá podnikání dominantním zdrojem příjmů, vedlejší SVČ slouží spíše jako přivýdělek. Liší se především podmínkami pro povinné odvody a zálohy, kterým se věnujeme dále v článku.

Jak určit, zda má podnikání charakter vedlejší živnosti? Podle zákona se SVČ považuje za vedlejší, když:

Pokud Vaše podnikání splňuje některou z podmínek, můžete provozovat živnost jako vedlejší činnost a týkají se Vás níže uvedená pravidla.

Povinnosti při podnikání na vedlejší činnost

Vedlejší činnost OSVČ – daňové povinnosti

Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání. Podobně jako u hlavní činnosti daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %.

Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál. Kromě těchto dvou možností se můžete setkat ještě s paušální daní, kterou však jako OSVČ na vedlejší činnost nemůžete využít. Více se dozvíte v článku o způsobech zdanění příjmů OSVČ.

Paušální výdaje

U výdajového paušálu se výdaje pro daňové účely vypočítají jako procento z Vašich příjmů. Nezáleží přitom na výši Vašich reálných výdajů. Procento závisí na typu živnosti, jako OSVČ se Vás týkají tyto sazby:

• 80 % z příjmů se uplatňuje u řemeslných živností, zemědělství a lesnictví;
• 60 % z příjmů u ostatních živností (volných, vázaných a koncesovaných);
• 40 % z příjmů z činnosti, na kterou nemáte živnost (například příjmy z autorských práv nebo ze svobodných povolání a podnikání podle zvláštních předpisů – advokát, notář, daňový poradce apod.).

Skutečné výdaje

Druhou možností je uplatnění skutečných výdajů. To se vyplácí zejména v situacích, kdy Vaše reálné výdaje převyšují ty paušální (k tomu často dochází například při přeprodeji zboží). Při využití této možnosti Vám však zákon ukládá také povinnost vést daňovou evidenci, která u paušálních výdajů není zapotřebí.

Vedlejší činnost – sociální pojištění

Při podnikání na vedlejší činnost máte v oblasti sociálního pojištění situaci poměrně snadnou. Účast na sociálním pojištění se Vás týká pouze v případě vyššího příjmu. Každá OSVČ nezávisle na výši příjmů musí také každoročně vypočítat a podat přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ.

Jaké jsou konkrétní podmínky?

• Sociální pojištění u vedlejší živnosti nemusíte platit, pokud je Váš dílčí základ daně (rozdíl mezi ročními příjmy a výdaji) nižší než tzv. rozhodná částka – ta v roce 2023 činila 96 777 Kč, v roce 2024 pak platí limit 105 521 Kč. Vztahuje se na Vás, pokud podnikáte celý rok – při kratší době podnikání je nižší.
• Jestliže rozhodnou částku přesáhnete, sociální pojištění musíte odvádět. V prvním roce podnikání přitom nehradíte zálohy – pojištění doplatíte ČSSZ jednorázově.
• V dalších letech při příjmech vyšších než rozhodná částka odvádíte měsíční zálohy v minimální výši. Minimální záloha na sociální pojištění pro vedlejší činnost v roce 2024 činí 1 413 Kč. Rozdíl se pak srovná při podání přehledu (podle reálných příjmů buď pojistné doplatíte, nebo Vám ČSSZ vrátí přeplatek).
• K účasti na sociálním pojištění se můžete přihlásit také dobrovolně.

Vedlejší činnost a zdravotní pojištění

Na rozdíl od sociálního musíte zdravotní pojištění u vedlejší činnosti hradit vždy, a to i při nízkých výdělcích. Každoročně je také nutné u své zdravotní pojišťovny vyplnit přehled o příjmech a výdajích, ve kterém vypočítáte rozdíl mezi zaplacenými zálohami a výší pojistného, které musíte zaplatit na základě Vašeho výdělku. Další povinnosti se pak odvíjejí od toho, zda jste státní pojištěnec, nebo podnikáte při zaměstnání.

Zdravotní pojištění u státních pojištěnců

Pokud podnikáte při studiu, mateřské dovolené nebo v penzi, v prvním roce podnikání zálohy neplatíte. Své pojišťovně na začátku dalšího roku podáte přehled o příjmech a výdajích a částku pojištění uhradíte jednorázově. Na základě přehledu Vám pojišťovna vyměří výši záloh pro další rok. Jejich výše se odvíjí od skutečně dosaženého příjmu a netýká se Vás stanovená výše minimálních odvodů, které platí pro hlavní výdělečnou činnost.

Zdravotní pojištění u zaměstnanců, kteří podnikají

Jestliže podnikáte při zaměstnání a zaměstnavatel za Vás hradí minimální odvody na zdravotní pojištění, měsíční zálohy neplatíte vůbec. Pouze jednou ročně podáte přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně a pojistné doplatíte najednou podle výše svých skutečných příjmů.

V kostce: co a jak u vedlejší činnosti OSVČ

Podnikání na vedlejší činnost je skvělým způsobem, jak si přilepšit ke studiu, zaměstnání či rodičovské dovolené. Na rozdíl od živnosti na hlavní činnost zde totiž nemusíte platit povinné minimální zálohy (s výjimkou vysokých příjmů) a odvody zaplatíte až na základě dosažených výdělků. Při nízkých příjmech Vám navíc zcela odpadá povinnost odvádět z příjmů ze SVČ sociální pojištění.

Na co nezapomenout v prvním roce podnikání?

Založte si živnost bez starostí

Už máte jasno, jak je to s daněmi, sociálním a zdravotním pojištěním u OSVČ na vedlejší činnosti. Rozhodli jste se, že se do podnikání pustíte, a potřebujete pomoci se založením živnosti? Ozvěte se nám – rádi Vám poradíme a vyřešíme veškerou administrativu.