Jak řešit nezaplacenou fakturu?

Za odvedenou práci Vám náleží odměna. Občas se ale najde někdo, kdo své závazky odmítá platit – a malér je na světě. Jak proti neplatičům bojovat?

Prevence především

Jak vyřešíte problémy s neplatiči nejlépe? Nedopusťte, aby k nim vůbec došlo. A protože lidé jsou různí, vyplatí se při domluvě s obchodními partnery otázku plateb pečlivě ošetřit. Neproplaceným fakturám se možná nevyhnete – ale pokud k tomu dojde, s dobrou přípravou jste při sporu v lepší pozici.

Doporučujeme si nového klienta na úvod „proklepnout“, ať máte lepší představu, s kým jednáte. Prohlédněte si jeho web a sociální sítě, přečtěte si recenze zákazníků. Hodit se mohou také informace z obchodního rejstříku a údaje o spolehlivosti plátce DPH.

Základem samotné spolupráce je pak mít vše písemně. Podepište proto s obchodními partnery smlouvu, nebo si od nich alespoň nechte e-mailem potvrdit objednávku.

Co neplatiče odradí?

Úroky z prodlení

Na výši úroku z prodlení se buď se svým obchodním partnerem předem domluvíte, například ve smlouvě, nebo použijete zákonný úrok z prodlení. Jeho výši stanovuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého se roční výše úroku počítá jako:

repo sazba ČNB + 8 %

V potaz při tom berete sazbu platnou v první den pololetí, ve kterém došlo k prodlení. Informace o výši repo sazby najdete na webu ČNB.

Pokud podnikáte a Vaším dlužníkem je jiný podnikatel nebo veřejná instituce, za fakturu po splatnosti (i kdyby šlo o jediný den) můžete podle zákona požadovat kompenzaci v minimální výši 1 200 Kč. Dobře si však rozmyslete, zda se Vám vyplatí toto odškodnění striktně vymáhat už při malém zpoždění – pošramotíte si tak vzájemné vztahy.

Smluvní pokuty

Při podpisu smlouvy s obchodním partnerem se můžete dohodnout na smluvních pokutách. Ty mají především zabránit nekalému jednání protistrany. Nezapomeňte v textu smlouvy vždy jasně specifikovat, že daná sankce je smluvní pokutou, a jednoznačně uvést, k porušení které povinnosti se smluvní pokuta váže.

Zálohy

Pokud poskytujete služby, zejména u nových klientů doporučujeme stanovit si zálohu, ideálně ve výši 50–100 % ceny zakázky. Seriózní klient s tím nebude mít problém – a u těch neseriózních aspoň neproděláte.

Ručení

U velkých obchodních kontraktů se někdy využívá institut tzv. ručitele, což je třetí osoba, která se věřiteli písemně zaváže splatit dluh, pokud to neudělá dlužník.

Zajišťovací převod práva

I s tímto opatřením se nejčastěji setkáte v případě velkých transakcí, kde slouží jako záruka. Funguje podobně jako zástava, vůči věřiteli je však velkorysejší. Dlužník dočasně převede na věřitele dohodnutý majetek – věřitel se tak na určitou dobu stane jeho vlastníkem. Po splacení dluhu se majetek vrací zpět dlužníkovi. Pokud však dluh řádně nesplatí, daný majetek trvale propadne věřiteli.

Co když odběratel nezaplatí fakturu?

Logickým krokem je upomínání druhé strany. Chyby se stávají, z počátku tedy volte přívětivý tón a klienta zdvořile požádejte o kontrolu platby. Ve většině fakturačních systémů máte možnost nastavit si vygenerování automatické e-mailové upomínky u faktur po splatnosti.

Pokud přátelská výzva nezabírá, s upomínkami nepřestávejte a stupňujte jejich naléhavost – důležité je záležitost urgovat pravidelně, aby nevyšuměla do ztracena. S dalšími upomínkami můžete tón přitvrdit.

Jak vymáhat neproplacenou fakturu?

Když dojde na nejhorší a rozumná domluva s dlužníkem nepomáhá, je na čase začít podnikat právní kroky a pohledávku začít vymáhat.

1) Předžalobní výzva

Prvním úkonem obvykle bývá předžalobní výzva. V ní dlužníka formálně vyzvete ke splacení závazků ve stanovené lhůtě a informujete ho, že jste připraveni záležitost dát k soudu. Kromě těchto informací nezapomeňte připojit identifikační údaje obou stran a detaily o své pohledávce (kolik Vám protistrana celkově dluží a za co).

Předžalobní výzva je pro dlužníka poslední možnost, jak vše vyřešit mimosoudní cestou. Pro Vás je to zároveň pojistka – zasláním dokumentu získáte nárok na úhradu nákladů řízení, pokud spor vyhrajete.

Podle občanského soudního řádu je třeba předžalobní výzvu zaslat druhé straně (na trvalou adresu / adresu sídla firmy) nejméně 7 dní před vlastním podáním žaloby. Ideální je doporučený dopis s doručenkou (ta v případě sporu poslouží jako důkaz). Alternativně můžete využít také datovou schránku.

2) Žaloba / elektronický platební rozkaz

Výzva nezabrala? Dalším krokem je samotná žaloba. Pokud s ní uspějete, soud může nařídit i exekuci dlužníka. Počítejte ovšem s náklady na právníka i s tím, že se celá záležitost protáhne.

Druhou, často levnější variantou, je podání tzv. elektronického platebního rozkazu přes web Ministerstva spravedlnosti. Jde v zásadě o zkrácené řízení, které můžete využít u peněžitých pohledávek do 1 milionu Kč.

3) Spolupráce s inkasní agenturou

Pokud nechcete řešit vymáhání dluhů sami, můžete oslovit inkasní agenturu, která se o to za poplatek postará. Jde o mimosoudní vymahače, kteří mají v dané oblasti praxi a pomohou Vám s efektivním řešením nedobytných pohledávek.

4) Prodej pohledávky

Jestliže na vyřízení celé věci spěcháte, můžete svou pohledávku prodat specializované firmě, která vše dořeší sama – a Vás vyplatí. Podepíšete spolu smlouvu o postoupení pohledávky a dluh převedete na ni. Peníze sice dostanete rychleji, počítejte však s tím, že o část obnosu přijdete – firma Vám totiž vyplatí jen určité procento z hodnoty pohledávky.

Kdy stojí za to pohledávku vymáhat?

Nabízí se otázka, kdy je vůbec efektivní nezaplacenou fakturu vymáhat. Jako podnikatel si totiž snadno spočítáte, že náklady na vymáhání za několik set korun převýší samotný dluh. V takovém případě bývá nejrozumnější situaci dále neřešit a situaci využít jako poučení do budoucna.