Nepeněžitý vklad do s.r.o.

Jak říká zákon o obchodních korporacích: „vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu“. Vkladem do společnosti s ručením omezením tedy nemusí být pouze peníze. Jako vklad může posloužit i penězi ocenitelná věc. Aby však mohl být nepeněžitý vklad do společnosti vnesen, je třeba předmět vkladu nejdříve ocenit.

Samotné ocenění provádí znalec vybraný ze seznamu znalců. Oproti dřívější právní úpravě již znalec není jmenován soudem. Výběr znalce je tak dán do rukou přímo zakladatelům. Za odvedenou práci znalci náleží odměna za vypracovaný znalecký posudek a též náhrada jeho nákladů. Odměnu a náhradu nákladů hradí vznikající společnost. V případě, že by k samotnému vzniku společnosti nedošlo, hradili by odměnu zakladatelé solidárně.

Znalecký posudek musí obsahovat přinejmenším popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění, částku, na kterou je nepeněžitý vklad oceněn a odůvodnění, jak znalec k ocenění došel. Znalecký posudek se poté ukládá do sbírky listin a je dostupný k nahlédnutí v obchodním rejstříku.

Zákon o obchodních korporacích počítá s širokým okruhem věcí, které lze jako vklad použít. Jako jediné omezení stanovuje ocenitelnost penězi. Z logiky věci tedy vyplývá, že vkladem by v souladu se zákonem mohla být i věc, která přestože je ocenitelná penězi, nemá hospodářskou hodnotu pro společnost. Až praxe časem ukáže, kam až lze v této interpretaci zajít a jaké věci budou jako vklad notáři a soudy akceptovány.

Zákon sám upravuje, jakým způsobem se předmět vnáší do obchodní společnosti. Rozlišuje též specifika pro různé druhy věcí např. věci nemovité, movité, závod nebo pohledávky. Úplně pak vylučuje pohledávku společníka za společností.

Jak již bylo řečeno, vkladem je věc. Zákon si přesto pomáhá i negativní definicí a stanovuje, že nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby.

Kromě znaleckého posudku se do sbírky listin ukládá i společenská smlouva společnosti, v níž musí být ocenění nepeněžitého vkladu uvedeno.