Nezisková organizace: jak funguje a kde získává finance?

Chcete se věnovat dobrovolnictví, vybírat peníze na dobrou věc, podporovat komunitu ve svém okolí nebo máte partu, se kterou sdílíte společný zájem? Zjistěte, jak Vám v tom může pomoci nezisková organizace!

Co je nezisková organizace?

Nezisková organizace (NO) je typ právnické osoby. Jejím hlavním účelem však není vydělávání peněz, ale podpora společnosti nebo vybrané skupiny. Proto se neziskovky zakládají nejčastěji v oblasti kultury, sportu, vzdělávání, zdravotnictví, charity nebo humanitární pomoci.

Ve světovém měřítku patří mezi nejznámější neziskovky Lékaři bez hranic, Greenpeace nebo Amnesty International. V českém prostředí pak Charita Česká republika, Dobrý anděl, Člověk v tísni, Český olympijský výbor nebo třeba Horská služba.

Principy neziskové organizace

Na rozdíl od obchodních společností se neziskovky zaměřují na jiné cílové skupiny a mají také odlišnou vizi, misi, hodnoty a cíle.

Cíle neziskové organizace

Neziskovky sledují alternativní cíle než tvorbu zisku. Podle zaměření je rozdělujeme do dvou základních typů:

  • veřejně prospěšná NO – smyslem její činnosti je přispívat ke zlepšování společnosti a veřejného života, typicky v oblasti ekologie, vzdělávání, výzkumu, zdravotnictví, charity apod.;
  • vzájemně prospěšná NO – zaměřuje se na podporu svých členů, určité zájmové skupiny nebo komunity. Typicky se věnuje oblastem jako je kultura, sport, ale i koníčkům jako třeba myslivost nebo včelařství.

Poslání neziskové organizace

Principem neziskovky je její poslání – například užitek v podobě zlepšování kvality života, podpory komunity a řešení společenských problémů. Poslání neziskovky vychází z toho, jaké problémy a témata chce konkrétně řešit a čím plánuje přispět ať už veřejnosti, nebo svým členům.

Rozdělení neziskových organizací podle zřizovatele

Zřizovatelem neziskovky může být stát nebo soukromý sektor. Od zřizovatele se pak odvíjí právní forma neziskovky, řídící a kontrolní orgány, ale i to, jak bude NO získávat finance pro svůj provoz a plnění cílů.

Státní neziskové organizace

Typickými státními neziskovkami jsou veřejné výzkumné instituce (výzkumné ústavy) a dále příspěvkové organizace – ve formě školy/školky, nemocnice nebo kulturního zařízení, které zřídil stát, kraj či sama obec, kde se např. škola nachází.

V širším měřítku sem mohou patřit i politické strany.

Nestátní neziskové organizace (NNO)

Soukromé (nevládní) neziskovky nemají přímou podporu státu. Nejsou tak ovládány zvenčí, ale řídí a kontrolují samy sebe. Mezi NNO řadíme všechny nadace a nadační fondy, zapsané spolky a ústavy. Patří sem však i odbory a církevní organizace.

TIP: Uvažujete o založení NNO (soukromé neziskové organizace)? Přečtěte si navazující článek o tom, jak založit neziskovku typu spolek, ústav či nadace – dozvíte se, jak postupovat.

Druhy NNO a rozdíly mezi nimi

1/ Co je spolek?

Pokud máte s kamarády, sousedy nebo třeba kolegy společný zájem, který chcete organizovaně rozvíjet, založte si spolek (dříve občanské sdružení).

Spolky jsou nejčastější formou neziskovky a lidé je volí hned z několika důvodů:

  • stačí Vám parta tří lidí, s kterými sdílíte společné téma;
  • nemusíte skládat žádný základní kapitál;
  • při zodpovědném hospodaření jako členové neručíte za dluhy spolku;
  • můžete provozovat vedlejší podnikatelskou činnost k získání financí.

Před založením spolku je dobré vědět, že máte povinnost vést účetnictví nebo daňovou evidenci (podle velikosti spolku). Účetnictví neziskové organizace je však o něco složitější než třeba v klasické s.r.o. Jednotlivé náklady a výnosy musíte účtovat odděleně podle zdroje, ze kterého vzešly – dotace, dar, sponzorský příspěvek apod. Jedná se tak v podstatě o manažerské účetnictví.

TIP: Věnujte se rozvoji svého koníčku – spolek založíme kompletně za Vás! Vyřešíme právní náležitosti, jednání se soudem i veškerou dokumentaci.

2/ Co je ústav a jak se liší od spolku?

Ústav je nový název pro dřívější obecně prospěšnou společnost. Ty nadále fungují, jen si je už nemůžete založit. Zatímco spolek tvoříte jako zájmovou organizaci pro jeho členy a je v mnoha ohledech flexibilní, ústav je forma neziskovky šitá na míru poskytovatelům sociálních a jiných veřejně prospěšných služeb.

Ústav se od spolku liší i v těchto oblastech:

  • zakladatelem je pouze jedna osoba;
  • zaměstnance (ne jen členy);
  • své služby musí poskytovat rovnocenně všem;
  • při zápisu do rejstříku se skládá povinný vklad;
  • ústav si musí zřídit správní radu.

3/ Co je nadace?

Nadace podobně jako ústavy fungují s cílem pomáhat v rámci dobročinnosti a veřejně prospěšných projektů. Jejich hlavním smyslem je ale sdružování majetku.

Majetek dále spravují a poskytují tam, kde je potřebný – ať už formou propagace, vzdělávacích programů či konzultací, tak i přímé finanční podpory. Proto také musí při zápisu složit nadační jistinu ve výši nejméně půl milionu korun a svou nadační listinu nechat stvrdit notářem.

Pozor, nadace nikdy nesmí sloužit k podpoře politické strany nebo hnutí.

4/ Co je nadační fond a jak se liší od nadace?

Nadační fondy fungují podobně jako nadace – oproti nim však:

  • vznikají i krátkodobě za účelem splnění konkrétního cíle;
  • při zápisu nevyžadují složení nadační jistiny;
  • nepotřebují ani notářský zápis pro nadační listinu;
  • po naplnění svého cíle obvykle zanikají.

Financování neziskové organizace

Nezisková organizace svou činností může vytvářet zisk, ten však musí použít výhradně na cíle dané jejím posláním. Zisk tedy nesmí žádným způsobem přerozdělit mezi vlastníky ani jiné vedení nebo stát.

Neziskovka může kombinovat různé zdroje financování (tzv. fundraising), aby získala co nejvíce prostředků pro své hospodaření a ideálně nebyla závislá jen na jednom typu příjmu. Mezi hlavní zdroje patří:

  • dary a příspěvky – od soukromých osob, firem (např. v rámci jejich společenské odpovědnosti) nebo nadací a nadačních fondů;
  • granty a dotace – jak soukromé, tak vládní či dokonce mezinárodní (např. od OSN nebo EU);
  • členské příspěvky – jednorázové nebo s pravidelnou frekvencí;
  • příjmy z vlastní činnosti – např. z prodeje dárkových či upomínkových předmětů, vstupenek na sportovní nebo kulturní akce, ale i z pronájmu vlastních prostor nebo nemovitostí;
  • sponzoring – typicky výměnou za reklamu na sponzora nebo jeho činnost;
  • veřejné sbírky (tzv. crowdfunding) – nejčastěji formou benefičního koncertu, aukce, sportovní akce nebo online kampaně na podporu NO;
  • bankovní úvěry – s kvalitně zpracovaným finančním plánem a posláním může i nezisková organizace žádat o bankovní úvěr na svou činnost.

Určitým typem finanční podpory je i práce dobrovolníků v neziskovce. Dobrovolnictví propojuje lidi ochotné pomáhat bez nároku na mzdu s těmi, kteří pomoc potřebují a ocení. Neziskovka tak získá podporu a přitom šetří na provozních a mzdových nákladech oproti firmám s běžnými zaměstnanci.

Věděli jste, že i nezisková organizace musí platit daň z příjmu? Narozdíl od firem má ale status tzv. veřejně prospěšného poplatníka, na kterého se vztahuje celá řada daňových úlev.

Založte si spolek bez starostí

Přes 100 000 lidí si v Česku v posledních letech založilo spolek. Máte okolo sebe partu se společným zájmem, který chcete rozvíjet? Kontaktujte nás přes formulář níže a my Vám založíme spolek na míru.

Kontaktní informace

Napište nám a my se Vám
ozveme do 24 hodin.

Tuto stránku chrání služba reCAPTCHA a vztahují se na ni Zásady ochrany soukromíSmluvní podmínky společnosti Google.

Mohlo by Vás také zajímat