Fúze, akvizice, sloučení nebo splynutí firem. Jaký je v tom rozdíl?

Existuje hned několik způsobů, jak spojit dvě firmy. V tomto článku se podíváme na význam pojmů, které se často zaměňují a vzájemně prolínají. Zjistěte, co je to fúze firem, akvizice, sloučení, splynutí a další formy přeměn společností a čím se liší. Po přečtení už v tom budete mít jednou provždy jasno.

Fúze a akvizice – jaký je mezi nimi rozdíl?

Procesy fúze a akvizice můžeme obecně pojmenovat jako „koncentrace společností“, tedy trend soustřeďování firem do stále větších podnikatelských celků. V angličtině jsou známé pod zkratkou M&A (Mergers and Acquisitions). Společnosti předpokládají, že koncentrací dosáhnou synergického efektu a společné podnikání bude výhodnější, než kdyby v něm pokračovala každá samostatně.

V čem se tedy fúze a akvizice liší?

Fúze = dobrovolné spojení několika subjektů do jedné společnosti

Fúze (angl. Merger) je dohoda mezi firmami, které usoudí, že se jim společně bude dařit lépe. Přitom některá ze společností zaniká nebo se ruší obě a vzniká zcela nová. Záměrem fúze může být například využití volné výrobní kapacity, vidina většího podílu na trhu, získání nového know-how, technologických patentů a postupů nebo úvěrové kapacity. Všechny firmy v procesu fúze musí mít jednotnou právní formu podnikání (s.r.o., a.s., družstvo apod.).

Rozlišujeme dva druhy fúze podniku: splynutím a sloučením společností. Situace ilustrujeme na příkladu dvou firem, které jsme nazvali A a B.

Akvizice = jedna společnost ovládne druhou

Na rozdíl od fúze nemusí akvizice (angl. Acquisition, Takeover) vždy proběhnout na základě dohody. Jde o nákup a prodej celé firmy nebo většinového podílu (nad 51 %). V případě akvizice neboli převzetí žádná společnost nevzniká ani nezaniká. Akvizice může proběhnout v kapitálové podobě (tzv. equity, pomocí nákupu potřebného počtu akcií v akciové společnosti nebo obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným), formou peněžitých a nepeněžitých vkladů nebo přímým nákupem podniku či jeho části se vším majetkem a závazky, které k němu náleží.

Na českém trhu jsme v poslední době zaznamenali například odkup společnosti Axa pojišťovnou Uniqua. Často se setkáváme s akvizicemi v podobě nákupu moderních start-upů většími společnostmi.

Akvizice firmy může proběhnout tzv. přátelským, nebo nepřátelským způsobem. Tyto způsoby opět vysvětlíme na příkladu společností A a B.

Typy sdružování firem podle vztahů v odvětví

Společnosti se sdružují z různých důvodů. Rozlišujeme čtyři druhy spojení firem podle vztahů v odvětví.

• Horizontální integrace – integrace podniků ve stejné výrobní fázi a ve stejném odvětví (vpodstatě konkurentů). Dosáhnou pozitivního efektu plynoucího z výroby či poskytování služeb ve velkém rozsahu. Příkladem horizontální integrace jsou již zmínění dopravci či pojišťovny.
• Vertikální integrace – sdružení podniků v různých na sebe navazujících fázích. Firma má při vlastnictví svého dodavatele či odběratele naprostou kontrolu nad průběhem byznysu, efektivněji řídí náklady a zbaví se závislosti v obchodních vztazích. Může získat možnost lepší koordinace a plánování výroby či služeb. Pro představu může jít o situaci, kdy obchod prodávající oděvy koupí šicí dílnu, která mu dodávala oblečení, nebo výrobce mouky odkoupí pekárnu.
• Kongenerická integrace – spojení společností z příbuzných oborů podnikání. Častým příkladem z praxe je integrace banky a pojišťovny, kdy obě působí ve finančním sektoru, ale jejich produkt je odlišný.
• Konglomerátní integrace – koncentrace společností bez vzájemného vztahu. Mohou sledovat cíle, jako je diverzifikace, rozšíření produktové nabídky nebo využití volných zdrojů. eBay v roce 2002 koupil firmu Paypal, a jelikož každá z nich podniká v jiném odvětví, jde o konglomerátní integraci.

Rizika akvizic a fúzí společnosti. Na co si dát pozor?

Při slučování podniků je třeba brát v potaz legislativu, například zákon č. 143/2001 Sb., o hospodářské soutěži, který reguluje postavení podniků na trhu. Zabraňuje tím situaci, kdy by v určitém oboru působila jen jedna velká firma ovládající celé odvětví. Zákon stanovuje, že dominantní postavení zaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu větší než 40% tržní podíl. Fúze a akvizice kontroluje také úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Proces spojování podniků je velmi náročný a vyžaduje pečlivou přípravu, aby vše proběhlo bez problémů. Nejvíce potíží způsobuje právě špatná příprava, ať už informační nebo právní. Může se stát, že výsledný efekt nakonec není takový, jaký společnosti očekávaly, nebo že zákazníci změnu nepřijmou a firma o ně přijde. Fúzi a akvizici firem komplikuje také nedostatečná komunikace a chyby ve vyjednávání, kvůli kterým se strany nezvládnou dohodnout. U přeshraničních koncentrací může nastat nesoulad mezi dvěma stranami z důvodu kulturních a jazykových bariér.

Poradíme Vám se sloučením i rozdělením firem

Teď už víte, jak lze sloučit dvě společnosti. Důkladně zvažte, zda má sloučení, splynutí či převzetí podniku smysl a přinese požadovaný výsledek. A určitě nepodceňte plánování.

Potřebujete pomoci s přípravou a chcete mít jistotu, že vše proběhne hladce? Pak se hodí mít k ruce profesionály v oboru. Rádi Vám pomůžeme! Ozvěte se nám pomocí kontaktního formuláře nebo si přečtěte více o našich službách v oblasti přeměn společností. Umíme zařídit také rozdělení společnosti.